Lennon vzpomíná
Lennon Remembers
(Original edition first published in Rolling Stone 1971)
Autor: Jann S. Wenner
Vydáno: Verso, New York 2000/Slovart, 2002(147stran, 5 fotografií, 140Kč)
ISBN: 80-7209-371-1
Well, Lennon stále frčí a spousta lidí si stále láme hlavu nad tím, jaký ve skutečnosti byl.
Tato knížečka, kterou vydalo v letošním roce nakladatelství Slovart nám zase o
malý kousek poodhalí složitost Lennonovy povahy. Jedná se o necenzurovaný a neupravovaný
rozhovor redaktora hudebního časopisu Rolling Stone Janna S. Wennera s Johnem Lennonem.
Tento rozhovor jenž byl prvním Lennonovým interview poskytnutým po rozpadu Beatles
se uskutečnil začátkem prosince 1970 v New Yorku a o rok později vyšel v časopise Rolling Stone.
John Lennon v tomto rozhovoru bezprostředně vyjadřuje svoje pocity a názory např. na
rozpad Beatles, užívání drog, vyznává se ze své lásky k rokenrollu, glosuje tehdejší
hudební scénu či rozebírá texty některých písní.
Laskavým čtenářům dlužno připomenout, že hektický rok 1970 zastihl Lennona v období, kdy
se celý svět ještě vzpamatovával z rozpadu Beatles(z čehož téměř všichni obviňovali
Lennona). Téhož roku řešil své psychické problémy tzv."prvotním výkřikem" u losangelského
psychoterapeuta dr.Janova a v neposlední řadě natočil své první oficiální album
John Lennon/Plastic Ono Band.
"Až mi bude 64, tak z nás bude hezký starý pár
žijící někde na pobřeží Irska nebo tak nějak a budeme si prohlížet výstřižkovou knihu našeho šílenství"
*Čtenářům neorientujícím se v některých jménech a výrazech určitě pomůžou stručné vysvětlivky,
které jsou uvedeny na spodní straně stránky
*Veškerý zisk z tohoto vydání byl, stejně jako zisky plynoucí zpětně z předchozích vydání,
věnován na financování projektů omezujících právo nosit střelnou zbraň
*Grafologové si můžou prostudovat osobnost Johna Lennona podle několika přiložených fotokopií
ručně psaných textů
Ukázka:
Jak podle tebe Beatles ovlivnili dějiny Británie?
O dopadu na dějiny nic nevím. Lidi, který mají moc a vládu, a třídní systém a celá ta nesmyslná
měšťácká scéna je přesně stejná, až na to, že je tu fůra zatracených teploušských dětiček ze střední
třídy, který se motají po Londýně s dlouhýma vlasama a v módním oblečení. A Kenneth Tynan si vydělal
jmění na slově "šoustat". Ale až na to se nic nestalo. Všichni jsme se ale vyparádili. U vesla jsou
ty samý hajzlové, stejný lidi řídí všechno. Je to pořád úplně stejný! Podfoukli děcka. Všichni jsme
trochu dospěli a stala se změna, jsme trochu svobodnější a tak, ale je to stejná hra. Ve skutečnosti
se nic nezměnilo. Je to stejný! Pořád stejná historie, dělají pořád ty stejný věci, prodávají
zbraně do Jižní Afriky, zabíjejí černochy na ulici, lidi žijou v zatracený bídě a lezou po nich
zatracený krysy. Člověku se nad tím chce blít a já už jsem se taky probral. Ten sen je pryč, je to pořád
stejný, jenom je mi třicet a spousta lidí si nechala narůst dlouhý vlasy, to je všechno.
